Proč se listí na podzim vybarvuje?
Je všeobecně známo, že listy jsou zelené, a to díky barvivu nazývajícímu se CHLOROFYL (svůj název získal z řeckého chloros – zelený). Díky tomuto barvivu mohou stromy v době vegetace zachycovat sluneční energii, kterou potřebují pro přetvoření oxidu uhličitého a vody na látky důležité pro jejich růst, tomuto procesu se říká FOTOSYNTÉZA. Odpadní látkou v tomto procesu je paradoxně, pro náš život nezbytně důležitý, KYSLÍK.
V listech se, ale nenachází jen chlorofyl, ale i další barviva – žluté a oranžové odstíny způsobují barviva jménem KAROTENOIDY, hnědé listy jsou zbarvené pomocí MELANINŮ a za červenou barvu mohou ANTOKYANY. S přicházejícím podzimem klesá množství slunečního svitu a aktivita fotosyntézy se snižuje, což způsobuje, že se začíná rozkládat i zelený chlorofyl. Ten uvolňuje místo pro ostatní barviva obsažená v listu, která jsou proti rozkladu podstatně odolnější a zůstávají proto v listech déle. Listy se tedy nezbarvují, ale „odzeleňují“.
Jejich výsledná barva záleží na tom, jaké barvivo v nich převládne. Každý strom má jednotlivých barviv rozdílné množství a výsledné zbarvení je výsledek jejich smíchání. Vznikají tak různé barevné škály od žluté až po červenohnědou.
Intenzita zbarvení listů je závislá na počasí. Pokud je podzim hodně slunečný a nemrzne, barvy jsou výraznější. Mrazíky totiž narušují produkci antokyanů, které dávají vyniknout červeným odstínům.
Zářivým barvám neprospívá ani deštivé počasí.
Mezi první stromy, jejichž listy mění barvu, patří břízy. Již v srpnu se začínají tónovat do žluta. U stromů, které mají tvrdé dřevo, jako jsou dub, buk, jilm a javor, se listy zbarvují více než u jiných stromů.
VÝZNAM BAREV
ŽLUTÁ: V listech převládne žluté barvivo xantofyl ze skupiny karotenoidů. Tento pigment je i ve vaječném žloutku a banánech. Žlutá je na podzim typická pro listy topolů, bříz a habrů.
ORANŽOVÁ: Dominuje pigment karoten patřící mezi karotenoidy. Tato barviva působí i jako ochrana listu před slunečním zářením a dalšími vlivy. Oranžové v tomto období bývají zejména duby a javory.
ČERVENÁ: Červené listy se vybarvují odlišně. Za jejich zbarvení mohou pigmenty antokyany, které se na rozdíl od karotenoidů tvoří v listech nově až na podzim. Děje se tak hlavně u dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů (např. javory a buky v pozdějším období). Antokyany najdeme i v různých plodech a květech (např. v borůvkách či vlčích mácích).
ZÁŘIVĚ ŽLUTÁ: Do tohoto ods??nu se barví listy jinanu dvoulaločného. Vedle karotenoidů obsahují speciální sloučeninu, která funguje jako op??cký rozjasňovač. Látky s podobnými vlastnostmi se používají do zvýrazňovacích fixů.
HNĚDÁ: V listech některých stromů a keřů se na podzim ukládá větší množství tříslovin. Ty v kombinaci s karotenoidy dodávají korunám hnědé zbarvení. Děje se tak třeba u dubů, buků a jírovců.
„Myšlenky jsou jako spadané listí. Nezachytíš-li je včas, vítr je odvane navždy.“
Pavla Pavlíčková Kovaříková
Proč listí opadává?
Jedním z hlavních důvodů, proč listí opadává je zamezení ztráty vody. Listy, jak víme, v době vegetace odpařují vodu do ovzduší (transpirují). V zimě, kdy je půda zmrzlá a kořeny nemohou strom dostatečně zásobovat vodou, je třeba odpařování zamezit, aby rostlina nevytranspirovala (neuschla).
„Podzim. Něco jako inflace listí.“
Valeriu Butulescu
Když se na podzim začnou zkracovat dny a ochlazovat vzduch, znamená to pro rostliny signál, že mají začít tvořit látky (hormony) díky kterým se uloží ke „spánku“. Postupně dochází ke snižování tvorby hormonu AUXINU, který zajišťuje soudržnost buněk v místě mezi řapíkem listu a větvičkou, naopak roste koncentrace hormonu ETYLENU způsobujícího produkci látek, které tuto soudržnost buněk narušují a listy se tak mohou postupně oddělit od větve a upadnout.
V listech se nachází mnoho důležitých látek pro život a růst (cukrů, bílkovin a minerálních látek), které by byly po opadu listů ztraceny. Proto před tím, než list opadne, je alespoň část těchto látek odvedena z listů do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu „spánku“ uloženy. V jarním období, kdy stromy raší, jsou tyto zásoby opětovně využity ke tvorbě nových listů a květů. Poté, co jsou látky z listů odčerpány, listy opadávají. V tomto období jsou již dřeviny připraveny na přežití nepříznivých podmínek zimního období.
„Když začne opadávat spodní listí, to nahoře by se tomu nemělo začít smát.“
Anglické přísloví
Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. FENOFÁZE (každoročně se opakující projevy vývoje a růstu rostlin).
Zdroje:
http://citaty.net