Majetek je tvořen dvěma samostatnými částmi, které rodina Baťova koupila v různých obdobích první poloviny 20. století. Jednalo se o Panství Loučka a o Velkostatek Vsetín.
Panství Loučka (Velkostatek Loučka a Podolí, Velkostatek Lázy-Loučka)
O tomto majetku jsou první záznamy z počátku 14.století (rok 1307 "tu seděl biskupský man Jan z Loučky /Lucka/ ). V průběhu let se tu vystřídala řada majitelů. V 19.stol. byl majetek dlouho ve vlastnictví rodiny Mohrweiserů a následných dědiců (1803 až 1901). Od roku 1901 se v krátké držbě vystřídalo několik majitelů až do roku 1918, kdy majetek koupil Tomáš Baťa. V roce 1931 se stala majitelkou Akciová společnost Baťa ve Zlíně a v roce 1932 vdova T.Bati pani Marie Baťová.
Výměra lesního majetku Loučka-Lázy
Kolem roku 1880 měřil velkostatek Loučka a Podolí 702,1 ha, z toho 380,1 ha lesa. Do počátku 20.stol vzrostla lesní plocha na 448,5 ha zalesněním neúrodných půd.Po připojení velkostatku Zlín a Vsetín vzrostla plocha na 2 118 ha a název statku se změnil na Lázy-Loučka. Po první pozemkové reformě v letech 1925 - 1927 došlo k úbytku plochy. V roce 1935 náleželo k velkostatku Lázy-Loučka 1 625 ha , z toho 1 537 ha lesa, rozděleného na polesí Lázy, Loučka a Kateřinice. Koncem první republiky a za nacistické okupace došlo ještě k dalším prodejům a změnám, v roce 1943 dosahoval výměra statku 1 648 ha , z toho 1 496,1 ha lesa a při záboru a vyvlastnění majetku v roce 1948 byla Státními lesy a statky převzata výměra lesní půdy cca 1.306 ha. K majetku patřila celá řada nemovitostí, včetně pily v Bystřičce.
Velkostatek Vsetín (revíry Jesenice a Bystřička, skladiště na Vsetíně)
Tento majetek koupila v červenci 1938 od rodiny Thonetů pani Marie Baťová, vdova po továrníkovi a pan Tomáš J. Baťa, zastoupený na základě plné moci panem Dominikem Čiperou, ředitelem ve Zlíně.
Výměra lesního majetku představovala cca 1.354 ha.
Nad majetkem byla v roce 1945 zavedena národní správa, reprezentovaná Stáními lesy a statky, které majetek přímo převzaly.
Dne 31.8. 1948 - Velkostatek Lázy-Loučka a dne 1.9.1948 - Velkostatek Vsetín byl proveden dle zákona o revizi pozemkové reformy č.142/47 Sb. zábor a vyvlastnění majetku a zrušena národní správa.
Navrácení majetku
Po revoluci 17.listopadu 1989 nastal složitý restituční proces a vracení původního lesního majetku. V tomto procesu zastupoval pana Tomáše J. Baťu advokát JUDr. Martin Kölbl.
V této době, lesní majetek, z velké části obhospodařovaly Severomoravské státní lesy, většinu Lesní závod Vsetín. Malá část, cca 306 ha, patřila pod Jihomoravské státní lesy, LZ Bystřice pod Hostýnem.
Po transformaci státních lesů vstoupily do procesu restitucí také Lesy České republiky s.p., se sídlem v Hradci Králové.
Majetek byl přebírán také od jiných subjektů, jako např. ZD Ratiboř, ZD Bystřička, ZOD Poličná, MEZ Vsetín, OÚ Kateřinice.
Navracení majetku a jeho postupné přebírání začalo v červnu 1992 a bylo ukončeno, po různých odvoláních k některým částem majetku, v únoru 2002. Hlavní část majetku byla předána a převzata, včetně vypořádání náhrad za mrtvý a živý inventář v letech 1992 až 1997.
Od roku 2002 proběhla celá řada drobných změn v majetkové držbě, zejména nákupů a směn v rámci arondací s cílem optimalizace hranic majetku.
V roce 2020 společnost rozšířila majetek o lesní školku Hadovna v katastrálním území obce Lukoveček (mezi Holešovem a Zlínem) s celkovou produkční plochou 6,88 ha.
HISTORIE (1918 - 1989)
S nákupem lesů začala firma Baťa po ukončení první světové války. Lesní majetky měly dle filozofie Tomáše Bati o soběstačnosti podniku zásobovat dřevem tovární provoz, zaměstnance koncernu, či dodávat materiál pro výstavbu nových sídel. Navíc měly lesy v okolí průmyslového Zlína sloužit jako místo odpočinku pro zaměstnance.
- 1918 – koupil Tomáš Baťa velkostatek Loučka, který vlastnil JUDr. Augustin Lipčík a polesí Lazy, které patřilo spolumajiteli vsetínského velkostatku Theodoru Thonetovi
- 1929 odkoupen – zlínský velkostatek od Štěpána Haupta, který se skládal z polesí Hradisko, Mladcová, Tlustá a Želechovice. Dále byl koupen velkostatek Březolupy od cukrovaru Uherský Brod
- 1929 – 1935 – nákup pozemků v okolí Otrokovic pro budování nových provozů podniků a výstavbu domů pro zaměstnance, včetně velkostatku Napajedla Marie Baltazziové a lesů několika dalších majitelů. Spojením těchto nově získaných lesů vzniklo polesí Tlumačov
- 1938 koupila paní Marie Baťová a její syn Tomáš velkostatek Vsetín od rodiny Thonetů
- 1939 odkoupil Jan Antonín Baťa velkostatek Bojnice na Slovensku od potomků hraběte Jana Pálffyho a velkostatek Třemešek u Šumperka
- v rámci Československa přešly do vlastnictví ještě pozemky ve Zruči nad Sázavou, Kamýku nad Vltavou (tyto pozemky měly sloužit pro výstavbu filmových ateliérů), Hostavicích, Masečíně, Grygově, Třebíči, Rohatci, Bystřici pod Lopeníkem, v Červené vodě, Batizovcích (dnešní Svit) a Šimonovanech (dnešní Partyzánské)
- lesní pozemky v Polsku – vše lesní pozemky v okolí továren, které měly sloužit pro založení školek pro pěstování stromků a keřů, primárně zde měli sadit buk a habr potřebné pro výrobu kopyt a podpatků
- pozemky v Brazílii zakoupené na konci třicátých let dvacátého století (Jan Antonín Baťa) měly sloužit pro stavbu továrny, založení plantáží na bavlnu a kaučuk či pastviny pro skot (maso a kůže na boty), těžba a zpracování mělo probíhat strojově, vzhledem k probíhající válce nebyly tyto lesní práce uskutečněny v plánovaném rozsahu
Majetkové rozdělení:
- Baťa, a.s. Zlín: Revír Tlumačov – Prusínky (553 ha)
- Baťův podpůrný fond: revíry Zlín, Mladcová, Želechovice, Březolupy (1960 ha)
- Baťova nemocnice: revír Štípa – Dolní Ves (542 ha)
- Obec Zlín: revír Zlín (315 ha)
- Baťová Marie a Tomáš Baťa Junior: statek Lazy – Loučka, statek Vsetín (1355 ha)
V roce 1945 byly společně s podnikem znárodněny i veškeré jeho pozemky a staly se součástí národního podniku Baťa, který od 1.1. 1949 fungoval jako Svit, n.p. většina lesního majetku poté přešla pod správu nově vznikajících lesních závodů. Pod roce 1989 byl rodině navrácen pouze majetek z vlastnictví Marie Baťové a Tomáše Bati Jr., a to velkostatek Lazy – Loučka a velkostatek Vsetín.
SPRÁVA LESŮ A HOSPODÁŘSTVÍ FIRMY BAŤA, a.s.
Lesy obhospodařované Správou lesů a hospodářství firmy Baťa, a.s., na Moravě měly celkovou výměru 6 262 ha.
správa lesů - organizace
Přímo obhospodařovala lesní celek Zlín – Tlustá, kam patřily revíry v okolí Zlína a Otrokovic, a nad ostatním lesním majetkem vykonávala řídící dohled. Zároveň ji podléhaly jednotlivé hospodářské dvory. Vedle toho měla správa na starosti pily, sklady dřeva, ovocné i okrasné školky a agrotechnickou laboratoř s pokusným hospodářstvím.
Po jejím zřízení se ze skromných začátků rozrostla v plnohodnotnou součást baťovského koncernu. V její organizaci a způsobu fungování můžeme vidět znaky typické pro Baťův systém řízení, jako samostatnost, zodpovědnost či snahu o inovace. Mezi zaměstnance zvyklé na volnější způsob práce v lesích byly postupně implementovány zásady firemního myšlení vyžadující kázeň a samostatnou iniciativu. Celkově u firmy Baťa na lesy nepohlíželi jen jako na zdroj suroviny, ale snažili se i o akcentaci rekreační a ekologické funkce lesního ekosystému. Dalším přínosem bylo zavádění nových způsobů pěstování lesa. Lesním dělníkům mělo jejich namáhavou práci ulehčit větší využití mechanizace při zpracování dřeva. Správa lesů a hospodářství se nebála používat ve svých revírech moderních a neobvyklých metod pěstění lesa a organizace lesních prací. Vzhledem k tomu, že hospodaření v lesích se projevuje v delším časovém horizontu, je škoda, že Správa lesů a hospodářství firmy Baťa fungovala krátce, bylo by zajímavé sledovat její vliv na lesy z dlouhodobého hlediska.
Členění:
- Lesnické oddělení
- Zemědělské oddělení – rostlinná a živočišná výroba, tvořily jej jednotlivé dvory
- Zahradní oddělení – ovocné a okrasné školky, zodpovídali za ozeleňování majetku
- Hospodářské oddělení – prodávalo své suroviny ostatním oddělením firmy
Struktura:
- Lesmistr Josef Sláma (1929 – 1941), následně Hynek Babirád (podřízený přímo Tomáši Baťovi) a další 4 zaměstnanci
- Revíry - 6 lesních správců a 3 revírníci
- Hájenství – 24 hajných (na 1 hajného připadalo 350 ha lesa)
Práce se prováděla dle přesně připraveného ročního plánu (tím se mělo zamezit vlivu náhody na fungování oddělení a umožnit efektivně využít pracovní dobu), zároveň revírník z každého lesního revíru vypracovával týdenní plán prací, jeho součástí měly být veškeré smlouvy. Pro revírníky i hajné byly vypracovány podrobné instrukce jejich pracovní náplně, bylo v nich popsáno, jakým způsobem se mají provádět těžby, zalesňování či výchova porostů, přičemž veškeré práce musely být prováděny v souladu se schváleným hospodářským plánem. Dále bylo hospodářským oddělením popsáno, jak se má Baťův revírník chovat: „Musí vést život spořádaný, on i jeho rodina služba je namáhavá a velmi odpovědná. Proto jest nutno, aby hajný byl energický, spolehlivý, poctivý a svědomitý. S obyvateli okolních vesnic musí vycházeti v dobrém, v žádném případě však ve stycích důvěrných.“
správa lesů - hospodaření
Hospodaření v lesích probíhalo dle vypracovaných HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ.
Školky: Sazenice většinově pocházely z vlastních školek, ve kterých byly využívány nejmodernější stroje (Siemensův kypřič půdy) a přístupy v pěstování (výsadba tzv. mezikultur).
Zalesňování: převládal smrk doplněný modřínem, borovicí a buk introdukované druhy douglaska zelená a modřín japonský. Výsadba stanovištně vhodných dřevin (fungovalo pedologické oddělení).
„Tak jako se nesmí vnucovat les každému stanovišti a každé půdě, tak také dané již půdě a stanovišti nesmí být vnucována každá dřevina. Dát les, jen kam patří a jaký patří.“
lesmistr Sláma
Zpracování, spotřeba a využití dříví: Dříví se zpracovávalo na místě či vlastních pilách. Z Baťových lesů se prodával široký sortiment dříví.
Zlínské průmyslové závody spotřebovaly ročně přibližně:
- 8000m3 bukového řeziva
- 25000 m3 měkkého řeziva
- 8-10000 m3 dřeva brusného
Primární využití při výrobě obuvi, a to na:
- ševcovská kopyta, napínáky na boty, podpatky bot
- kůra na tříslo do koželužny
- přepravní bedny na hotové zboží
dále také při:
- výstavbě nových domů a továren
- stavbě „weekendových domků“ - třílůžkové až šestilůžkové chaty, které měly zájemcům sloužit pro rekreaci v přírodě
- odpadní materiál z vlastních pil se dodával do firemní elektrárny a papírny
Baťa les vnímal nejen jako zdroj dřevní suroviny, ale i jako místo pro rekonvalescenci, rekreaci a načerpání sil po namáhavé práci.
„Lesy mají velký význam nejen jako půda produkující dřevo, ale také jako důležitý činitel pro vytváření podnebí. Jsou to lesy, které našemu kraji dodávají vzduchu potřebnou vlhkost, které zadržují srážky a stejnoměrně v letních dobách propouštějí do našich poloh a zásobují studny pramenitou vodou.“ lesmistr Sláma
správa lesů - INOVACE
Pokusy s pěstováním tříselných rostlin (lufa, sumach a Bergenie tučnolistá) a kaučuku - výsledky se ukázaly neuspokojivé.
IDEÁLNÍ PRŮMYSLOVÉ MĚSTO pro 10 000 obyvatel
- urbanistická vize
- soběstačné a promyšlené do posledních detailů - zásobování potravinami, topivem a stavebním materiálem, potřeba dříví na jednoho obyvatele
VIZE MODERNÍHO LESNICTVÍ
Dřeviny mají být pěstovány na vědeckých základech o spotřebě světla, vzduchu, vláhy a živin.
o les se bude starat „nový druh lesníka – zahradníka, který před sebou přestane vidět les jako více méně náhodnou směsici lesních stromů a bude pohlížet na každý strom jako na jednotu a součást celku.“ lesmistr Sláma